Způsob ukládání dlažby závisí na jejím druhu, velikosti, způsobu využití, zatížení a propustnosti zpevněného povrchu (z hlediska pronikání dešťové vody). Skladba povrchu se musí přizpůsobit místním klimatickým podmínkám a kvalitě zeminy nebo ornice.
Velké dlaždice: Kamenné, keramické nebo betonové dlaždice s většími rozměry se ukládají do 5 cm hrubé vrstvy cementové malty. Při méně zatížených dlažbách stačí nanést maltu do rohů a uprostřed každé dlaždice.
Nosné podloží tvoří asi 7 cm silná vrstva udusaného vymývaného štěrku. Spáry mezi dlaždicemi se mohou vyplnit jemným pískem, směsí cementu a písku (v poměru 1: 3), cementovou mazaninou nebo spárovacím tmelem – záleží na druhu dlažby. Při velmi namáhané dlažbě (na parkovištích apod.) Může podloží tvořit 10 až 12 cm silná vrstva jemně armovaného litého betonu. Na pevný konstrukční podklad (například na terase u domu) můžeme dlaždice přilepit tenkou vrstvou speciálního lepidla – tzv. kladení do tenkého lože. Podklad se od dlažby oddělí separační rohoží, která kompenzuje změny objemu jednotlivých vrstev a zabraňuje praskání a posouvání dlažby. Dlažba z lomového kamene se ukládá do 5 cm hrubé vrstvy stavebního písku na 10 cm hrubém udusaným štěrkovém podkladu. Spáry se vyplní jemným pískem nebo cementovou mazaninou. Nepropustné povrchy se spádují se sklonem nejméně 5 cm na každé dva metry. Voda tak z malé plochy volně odtéká do přilehlé výsadby nebo na trávník, z větších ploch se odvádí systémem odvodnění napojeným na trativod nebo kanalizaci. Rychlé odvodnění je důležité zejména při teracové dlažbě na nepropustném podkladu. Hrozí zde nebezpečí, že vlhkost prostupující pochůznou vrstvou způsobí tvorbu výkvětů a sníží odolnost dlažby proti mrazu.
Malé prvky a kostky: Malé dlažební prvky (dlažební kostky, pálená dlažba) jsou poměrně lehké a mají tendenci pohybovat se. Proto se většinou kladou do 2,5 cm hrubé vrstvy cementové malty na zhutněném štěrkovém podkladu, který má tloušťku asi 7,5 cm. Při větším zatížení je tloušťka štěrkového podkladu asi 10 až 12 cm, případně štěrk lze nahradit 7 až 8 cm silnou vrstvou litého betonu. Podobně i klinkery se kladou do přibližně 5 cm hrubého pískového lože nebo asi 3 cm hrubé vrstvy cementové malty (na vnějších plochách se doporučuje pískový podklad). Spáry se zaplní suchou maltou (písek a cement v poměru 1: 3). Výjimkou je volně uložena anglická dlažba, při které se spáry zaplní pouze pískem. Kamenná drť a říční oblázky se ukládají do asi 3 cm vrstvy suché malty (směs cementu a písku v poměru 1: 3). Nosný podklad tvoří asi 8 cm silná utlačená vrstva štěrku nebo směsi štěrku, hlíny a písku. Oblázky se přesypou suchou cementovou maltou a pokropí vodou. Prorůstání plevelem zabrání vložená vodopropustná fólie.
Speciální konstrukce: Zajímavým způsobem se kladou betonové prvky Carpet Stones. Je to patentovaný systém dlažby, který umožňuje téměř neomezenou skladbu dlažebních kostek různých barev. Kostky tlusté 2 až 4 cm se vkládají do obdélníkových konstrukcí o rozměrech asi 118 x 60 cm a propojují drátem. Málo namáhaná dlažba se klade do pískového lože o tloušťce asi 10 cm, velmi zatížena dlažba (vchody do domu, vjezdy do garáží) na betonovou mazaninu. Nejvhodnější výplní spár je říční písek. Po zhutnění dlažba získá pevnost a stabilitu.
Vegetační dlaždice:
Vegetační (zatravňovací) dlaždice z betonu, keramiky nebo plastů se ukládají do písku na nosném štěrkovém podkladu. Mezi lůžko z písku a podklad lze vložit vodopropustnou textilii, která podloží zpevní, zabrání prolínání jednotlivých vrstev a chrání i proti prorůstání plevelem. Otvory v dlaždicích se bez hutnění vyplňují až po horní okraj humusovitá ornicí nebo kompostovou zeminou a vysévá se do nich travní směs v množství 10 g / m2. Ve směsi by měly převládat kostřava červená (Festuca rubra) a lipnice luční (Poa pratensis). Po usednutí by měla být rovina půdy v otvorech asi 2 cm pod okrajem dlaždic.
